Frozen Space - Mandragora Scream

Empty in this space
It’s snowin’ life in my senses...
Dream-maker! Fallin’ this grace
only silence reigns.

Until your gaze,
like a rail brims my heart
enlaced in this ivory reign,
nothin’! Will collapse in vain.

Souls are meltin’ now inside, and...
take my life and bring me away, then!

Lookin’ from my fate
tremblin’ flare of unrest...
I’m bleedin’ ‘cause I saw on this earth
Falls, and star-set rain.

Rise! Hushin’ this frozen-space, darkness of this unlife,
again we can try to fly...
Lovin’ ivy never sere, blindin’ dreams of life
end whenever we are here, we’ll live again…

Lastin’ dark age,
risin’, cravin’, whilom time
recallin’ a revenant through rest...
In my darkest rave.

Inside my hands,
only shade melts away, my hell is
made of blindin’ dreams... of eternity...

How many stars are there in the universe?
So many! More than you could ever count!
Is there music in space?
No there’s only silence.
But silence is music!
Yes, if you know how to listen.
Are there other people in the universe?
That’s a good question. What do you think?
I don’t know!
The universe is bigger than anything, so if it’s just us,
It seems like an awful waste of space!

Rise! Hushin’ this frozen-space, darkness of this unlife...
again we can try to fly...
Lovin’ ivy never sere, blindin’ dreams of life
and whenever we are here, we’ll live...

...Again...

Prázdno v tomto prostoru,
v mých smyslech sněží život.
Snílek! Padá touto krásou,
vládne jen ticho.

Do té doby než uvidíš
jak se mé srdce naplňuje až po okraj,
zapletlo se do této slonovinové vlády,
NIC se nezřítí zbytečně.

Duše se teď uvnitř taví, a...
vem můj život a odveď mě pryč!

Dívám se ze svého osudu,
záře nepokoje se třese...
Krvácím, protože jsem viděla tuto zemi.
Pády a hvězdný déšť.

Povstaň! Tento ledový prostor mlčí, temnota
tohoto neživota,
zase se pokoušíme létat...
břečťan nikdy nezvadne, sny života jsou slepé
a kdykoli jsme tady, znovu ožijeme...

Temná doba trvá,
stoupá, touží, kdysi čas
připomněl odpočinek....
V mém nejtemnějším vzteku.

Uvnitř mých rukou,
jen stín mizí, mé peklo
je ze slepých snů....věčnosti...

Kolik hvězd je tam ve vesmíru?
Mnoho! Víc než bys mohla vůbec spočítat!
Je ve vesmíru hudba?
Ne, je tam jen ticho.
Ale ticho je také hudba!
Ano, jestliže víš, jak ji poslouchat.
Jsou ve vesmíru i jiní lidé?
To je dobrá otázka. Co myslíš?
Já nevím!
Vesmír je větší než cokoli, takže jestliže jsme
tam jen my,
zdá se to jako hrozné plýtvání místem!

Povstaň! Tento ledový prostor mlčí, temnota
tohoto neživota,
zase se pokoušíme létat...
břečťan nikdy nezvadne, sny života jsou slepé
a kdykoli jsme tady, budeme žít...

...Zase...