Já táhnu černou - Marie Rottrová

Stín se líně zvedá, nezaváhá, chce jít dál
s tím, co víno vypil a na jídlo nepočkal
může jít kam míří, může vzlétnout k oblakům
dámě zbývá jenom skládat příbor povlaků

Tak tedy řeknu si - teď žádný křik a žádný pláč
telefon zvednu jen jestli mi zavoláš
stolní hru si dám, rozprostírám hrací plán
já táhnu černou, on je sám

V té hře zvítězí, kdo to ví, kdo to zná
prohra mě nemrzí, nikdo ji nepozná
brouzdám po polích, pravidla to dovolí
já táhnu černou, on je sám

Vím, proč zháší světla, měsíc kráčí oblohou
láká dámu do tmy a už táhne na druhou
může jít kam míří, dáma skáče po polích
bílá víc se snaží, dámu výhra zabolí

Tak tedy řeknu si - teď žádný křik a žádný pláč
telefon zvednu jen jestli mi zavoláš
stolní hru si dám, rozprostírám hrací plán
já táhnu černou, on je sám

V té hře zvítězí, kdo to ví, kdo to zná
prohra mě nemrzí, nikdo ji nepozná
brouzdám po polích, pravidla to dovolí
já táhnu černou, on je sám

V té hře zvítězí kdo to ví, kdo to zná
prohra mě nemrzí, nikdo ji nepozná
brouzdám po polích, pravidla to dovolí
já táhnu černou, on je sám