Když je mi nejhůře - Marie Rottrová

Na kraji města olše nad vodou
jak dámy s kapesníčky
tiše pláčou do řeky

Když je mi nejhůře /když pláče/
sedám si na ten břeh
říkám jim /jo holky/
holky, máme hold pech

/smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch
náš smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch/

Když je mi nejhůře /když pláče/
sedám si na ten břeh
říkám jim /jo holky/
holky, máme hold pech

/spadlý list jako vor po vlnách lehounce skáče
poslední meteor, poslední kapička pláče
spadlý list jako vor po vlnách lehounce skáče
poslední meteor, poslední kapička pláče/

Když je mi nejhůře /když pláče/
sedám si na ten břeh
říkám jim /jo holky/
holky, máme hold pech

Na kraji města půl dne od lidí
své olše ubrečené
marnomarně konejším

Když je jim nejhůře /když pláčou/
sedám k nim na ten břeh
říkám jim /jo holky/
holky, máme hold pech

/smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch
náš smutek je kruh, jak oheň, voda i vzduch/

Když je nám nejhůře /když pláčem/
sedáme na ten břeh
říkáme /jo holky/
holky, máme hold pech

/spadlý list jako vor po vlnách lehounce skáče
lehounce skáče
poslední meteor, poslední kapička pláče
kapička pláče
spadlý list jako vor odnáší smutky mé sladké
hmm
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte/

Když je nám nejhůře /když pláčem/
sedáme na ten břeh
říkáme /jo holky/
holky, máme hold pech

Poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte
poprvé, naposled, jedenkrát, milionkráte ...