Máma - Marie Rottrová

Je v celém světě jediná,
když zapomínáš vzpomíná
co víš, jak se dnes má
tvoje máma.

Je v celém světě jediná
a kolik, že ti bylo let,
když řekl jsi jí naposled
že ji máš rád, že ji máš rád.

Ten magický kruh bezpečí
kam nesmí, co ti nesvědčí.
A kdyby svět tě odepsal
je někdo, kdo ti věří dál
je s tebou tvá máma.

Ten věčný návrat v proudu let
jak sluncem zalitý byl svět
a děvče jiskřivé byla máma.
Pak zrůzněná a bolavá
když suverén ses na svět dral
a žádný anděl nezpíval
na bílý sál Ave Maria Ave Maria.

Oh vy děti, tak dospělé
zase po heřmánku noc voní
dětská kresba ožívá
chvíle snů, čas objevů a her
chvíli platí.

Mm, tvůj první krok i první pád
noc úzkostí i slunovrat
kdo jiný tě tak zná jako máma.
A dnes už posté čte tvůj pozdrav z cest
a kytka v okně začla kvést
jen jako zas tě objímá
a svátek má Ave Maria Ave Maria.

Jak malí zas jsme pokaždé
všechno na očích nám pozná.
Záři úspěchů, stín našich ztrát
Jí po tváři čas dál kreslí
měla nás a má
jak léta jdou
kde je náš dík.