Zkouším ti psát - Markéta Konvičková

Zkouším ti psát,
když se zešeří.
Tvým výmluvám
já už nevěřím.

Náhle strach mám
Že jsem zbytečná
Vím, nejsi sám
a já dnes účty skládám.
Mám si lhát, že všechno zvládám?
Jít už dávno není kam.

Já mám
srdce dokořán,
v sobě spoustu ran.
Sám víš, jak je snadné ránu dát.
Samota je zlá.
Duše zamrzlá
neví, co dál
počít si má.
Neví, jak dál
bez lásky.

Zkouším ti psát
v tichu svítání.
Můj blízký pád,
tvé krátké pousmání.
Máš všechno, co je k mání.
Máš jenom sebe rád.

Já mám
srdce dokořán,
v sobě spoustu ran.
Sám víš, jak je snadné ránu dát.
Samota je zlá.
Duše zamrzlá
neví, co dál
počít si má.
Neví, jak dál
bez lásky.

Marné je dál ti psát,
já teď náhle vím,
že mám lásky víc,
než jí dávat smím.

Já mám
srdce dokořán,
v sobě spoustu ran.
Sám víš, jak je snadné ránu dát.
Samota je zlá.
Duše zamrzlá
neví, co dál,
počít si má.
Neví, jak dál
bez lásky.