Odsouzen - Metanoon

Sedí v cele sám a počítá čas
který ještě zbývá, než se rozední
myšlenky hlavou táhnou, jak havran oblohou
a venku za zdí žaláře svítá ráno poslední
rudá slunce zář věstí temný den
a mříží okenní kalná mlha proniká
sedí v cele sám hlavu v dlaních složenou
a slunce zatím čas neúprosně počítá

Duši svírá beznaděj a ďábel se raduje
když do myšlenek vniká úzkost smrtelná
a smrťák pařátem svým na zeď kobky maluje
jako kříže nad hroby, černé stíny mřížoví

Sedí v cele sám, chlad okovů nevnímá
náhle chodbou za dveřmi kroků zvuk se rozléhá
čas čekání vypršel a umíráček vyzvání
a na cestu poslední
smutný průvod vyráží

Posvěť se jméno tvé, modlitba zní
konec je nadějím, kdo to změní
na hradním nádvoří podivné lešení
a smrťák těší se
na věšení...