Co bolí to přebolí - Miroslav Žbirka

Čo bolí, to prebolí,
už to skrýva tvár,
dvaja blázni na mori,


niekto nám veslo vzal.
Čln sa láme napoly,
keď topíš sa, vieš,
čo bolí, to prebolí
a odpláva preč.

Tie tajomstvá pod hladinou
chcem v tebe nájsť, ale s inou.

Co bolí, to přebolí,
nepředbíhej čas,
co necháme v tom moři,
jednou zkrásní v nás.
Z trosek, ví, člun nestvoříš,
z moře stoupá dým,
co bolí, to přebolí,
možná víš, co s tím.

To tajemství pod hladinou
hledáš už dál někde s jinou.

Smutek šel sám se smíchem spát
a z člunu víc už nejde brát

Co bolí, to přebolí,
co neznáš, to už znáš,
přijdeš k poušti po moři,
tam čekám tě zas.
Nezhasínej co hoří,
ať hoří to dál,
co bolí, to přebolí,
proč bys sám to vzdal?

Tie tajomstvá pod hladinou
hľadáš už rád niekde s inou.