Ordinace v růžové zahradě 2 - Miroslav Žbirka

Tvůj svět je můj, možná nechápeš no tak to má být.
Můj svět je tvůj, jen tak máme vůli žít.

Mám v tobě víc než si můžeš přát do deštivých dnů.
Máš ve mně víc no tak vem si pár těch snů.

Za stínem světlo najdeš vždyt všechno má svůj čas.
A překvapí tě právě když už nečekáš že může být i v nás.

Můj svět je tvůj, je to vzájemné jak moře a břeh.
Tvůj svět je můj, někdy stačí dát jen dech.

(Někdy stačí dát jen dech.)

Za stínem světlo najdeš vždyť všechno má svůj čas.
A překvapí tě právě když už nečekáš že může být i v nás.

Můj svět je tvůj, je to vzájemné jak moře a břeh.
Tvůj svět je můj, někdy stačí dát jen dech.

(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)
(Někdy stačí dát jen dech.)