Ordinace V Růžové Zahradě - Miroslav Žbirka

Krásná královna svých pouhých osmnácti
Má sama se sebou nějaké problémy
On byl pořád tady, aby ji pomohl
Ona vždy náležela k někomu jinému

Překonal jsem míle a míle
A zhroutil se u Tvých dveří
Měl jsem Tě dlouhý čas ale z nějakého důvodu
Chci víc

Nevadilo mi trávit den co den
Venku na rohu v prudkém dešti
Pohled na dívku se zlomeným úsměvem
Otázka, zda by nechtěla na chvíli zůstat
A ona bude milována
Bude milována

Klepání na okno, ťukání na dveře
Chci Tě přivést ke krásnému pocitu
Vím, že má péče je nejistá
Ale je to nakonec jedno

Vždycky není duha a nelítají motýli
Co, co nás vede dál jsou kompromisy
Mé srdce je plné a mé dveře vždy otevřené
Můžeš přijít kdykoliv chceš

Nevadilo mi trávit den co den
Venku na rohu v prudkém dešti
Pohled na dívku se zlomeným úsměvem
Otázka, zda by nechtěla na chvíli zůstat
A ona bude milována
Bude milována

Vím, kde se skrýváš
Osaměle ve svém autě
Vím všechny ty věci
které dělají Tebe Tebou
Vím, že sbohem není navždy
Příjde zpět a poprosí mě
abych ji chytil pokaždé, když padá

Klepání na okno, ťukání na dveře
Chci Tě přivést ke krásnému pocitu

Nevadilo mi trávit den co den
Venku na rohu v prudkém dešti
Pohled na dívku se zlomeným úsměvem
Otázka, zda by nechtěla na chvíli zůstat
A ona bude milována
A ona bude milována
A ona bude milována
A ona bude milována

Nevadilo mi trávit den co den
Venku na rohu v prudkém dešti

Zkus, jak těžké je říct sbohem