Jsi můj pán - Atlet roku - Monika Absolonová

R.Š.:Už mi prostě není dvacet let,
už mi není,ani dvacet pět.
A že to moc krásná léta jsou,
přál jsem si ať mi zůstanou.
U nohou mi ležel celý svět.
stovku dal jsem za deset šedesát pět,
skákal osm metrů ba i dál,
byl jsem vítěz málo prohrával.

Čas otupí i ostrý břit,
nadruhou stranu,dnes mám klid.
Budouctnosti kráčím na proti,
jen mě u toho nikdo nefotí.

Naná naná naná naná naná naná
naná naná naná naná naná naná
naná budouctnosti kráčím na proti,
jen mě u toho nikdo nefotí.

Už mi prostě není třicet let,
hold už mi je třicet pět.
Roky odnesli mou nirvánu,
už je cítím hlavně po ránu.
Aspoň teď už mám čas na knížky,
kde je mých dvěstě patnáct do výšky a kde pětset dvacet o tyči,dneska už mám dávno po srandě.

naná naná naná naná naná naná
naná naná naná naná naná naná
naná kde je mých pětset dvacet o tyči,
co dřív snesem to mě poničí.
Vážně poničí.......


M.A.:Jak vzácný dar,my byl dán.
Dar fandit ti,jsi můj pán.
Ať poražen si nezdolán,ty vrátíš se,
jsi můj pán.
Zas nad laťku a ohromně,
vždyť na taťku jsi ve formě.
Zas vyletíš,jako bůh tam,
zas zvítězíš,jsi můj pán.

Stůňu z tvých věčných zranění,
co zas je máš snad vodu v koleni.
Odpusť mým hrozným představám,
při kterých i dýchat přestávám.
Pokaždé,když vyléčíš se a já vím si v bezpečí,
pochybnost i stezky jsou ty tam.
Forma tvá zas přesvědčí.

Zas od startů se poženeš.
Usajníka Boltů předženeš.
Zas poletíš,jak hejno vran.
zas zvítězíš jsi můj pán