Slepá - Monika Absolonová

Nikdo netuší jak tě dlouho znám,
slepou,slepou,slepouu
V ruce bílou hůl přesto rád tě mám,
slepou,slepou,slepouu

Tak dej mi křídla a já se vrátím do setmění,
v ten čas kdy den se v noc změní.

Kolem prochází možná pohrdáš,
slepou,slepou,slepouu
Brejle na očích možná ji znáš,
slepou,slepou,slepouu

Tak dej mi křídla a já se vrátím do setmění,
v ten čas kdy den se v noc změní.

Noc už končí Karolíno,
kde neni hřích neni rohřešení.
Zlatý oči,že si anděl,
těžko říct málo v pokušení.
Co ti zbejvá Karolíno,
divnej svět plnej utrpení.
Jenom blázen ruce spíná,
odchází chvíli po setmění.Po setmění

Noc už končí Karolíno,
kde neni hřích neni rozřešení,
Zlatý oči,že si anděl,
těžko říct málo v pokušení.
Co ti zbejvá Karolíno,
divnej svět plnej utrpení.
Jenom blázen ruce spíná,
odchází chvíli po setmění.Po setmění.Po setmění.