Lorraine:
Jak mám to ponížení snést?
Nejnicotnější ze všech malých
teď dopíjím svůj hořký kalich ...
Jak mám to ponížení snést?
Můj Bože nepřeháním,
jak slepá šla jsem za ním
a ochotná k všem daním,
co za to odevzdám.
Já byla z těch, co věří,
že my jsme ti dva, kteří
jak motýli, i jak peří
se vznesou ke hvězdám.
Ten slibný první ples!
Co zůstalo z těch dob?
Tančila jsem! A dnes
merčím tu tenhle strop,
zírám tu do čtyř stěn
namísto do nebes
a v duchu ptám se jen,
zda ještě kvete bez ...
V co věřil ten můj Bůh,
ten, pro něhož tu pláču?
Náhražka jsem, jen vzduch!
on miloval tu káču!
On všechno pošlapal,
on nese vinu za pád!
Teď, Lorraine, nič a pal!
I ty se nauč šlapat!
...
Proboha, stop!
Jsem stejná jako on?
Taky všechno smetu?
To ze mně vyvěrá poslední krůpěj – lítost.
Už lásku necítím ... Už nejsem lidskábytost.
To chlap snad stvořil tenhle svět!
To Bůh si nemoh vymyslet!
A já už nevím kolik let
jsem v něj jen pusté křoví.
Dnes bez milostných šepotů
tu marně buším do plotů
i do bran krutých despotů
a konejším se slovy:
že možná šlo by to
to tristní zdejší šapitó
zmáknout trošku líp.
|
|
Řekněte lidem,
Řekněte lidem že přijíždí,
Řekněte lidem,
Řekněte lidem že přijíždí,
Nepotřebujeme se množit,
Nepotřebujeme se množit,
Nepotřebujeme se množit,
Nepotřebujeme se množit,
Zemři.
Ukaž svým lidem
Ukaž svým lidem jak jsem zemřeli
Ukaž svým lidem
Ukaž svým lidem jak jsem zemřeli
Nepotřebujeme se anulovat,
Nepotřebujeme se anulovat,
Nepotřebujeme se anulovat,
Nepotřebujeme se anulovat,
Není potřeba se anulovat,
Není potřeba se anulovat,
Není potřeba se anulovat,
Nepotřebujeme se anulovat,
Zemři.
Nepořebujeme se,
Nepořebujeme se,
Nepořebujeme se,
Nepořebujeme se,
Zeptej se svých lidí,
Zeptej se svých lidí co je správné,
Zeptej se svých lidí,
Zeptej se svých lidí co je správné,
Nepotřebujeme se množit,
Nepotřebujeme se množit,
Nepotřebujeme se množit,
Nepotřebujeme se množit,
Není potřeba se množit,
Není potřeba se množit,
Není potřeba se množit,
Nepotřebujeme se množit.
|