GINEVRA:
Je to snad hřích,
že mi to sluší v kůži,
tak, jak nás
pánbůh stvořil?
Je to snad hřích,
místo růžence mít růži
a srdce,
které hoří?
Je to snad hřích,
žít v krásné říši divů
za zrcadlem
v říši kupodivu?
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám, co zvete hříchy.
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA: (Jménem lásky...):
Ve jménu lásky
prosím o volný pád.
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám vše
z čisté pýchy.
Nechte mě padnout
do říše kupodivů.
Je to snad hřích,
že se mi srdce
choulí v dlani,
jak ptáče v hnízdě,
než vypadne?
Je to snad hřích
zapřít lásku
a myslet na ni,
neodolat touze
je víc, než přesnadné.
Je to snad hřích,
když čtyřlístek
nenacházím
a výtky vám
k nohám házím?
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám, co zvete hříchy.
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
prosím o volný pád.
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám vše
z čisté pýchy.
Nechte mě padnout
do říše kupodivů.
/:Kolik pater má ten ráj?
Jak hluboko k láskomornám?
Kolik pater láska má?
Když padne do říše divů?:/
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám, co zvete hříchy.
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
prosím o volný pád.
SBOR: (Jménem lásky...)
GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám vše
z čisté pýchy.
Nechte mě padnout
do říše kupodivů.
GINEVRA: /:Jménem lásky...:/