Nebe to ví - Muzikál - Johanka z Arku

Nebe to ví a lidem se nebudu zpovídat
Raimond mě nes v náručí říkal "mám tě rád"
chtělo se mi brečet a chtělo se mi smát
chtělo se mi šaty roztrhat
a vyhodit je k temné obloze
a teplý letní vítr by do nich začal vát

Odlétly by jak padlí andělé
byli jsme děti najednou dospělé
Odlétly by jak padlí andělé
byli jsme děti najednou dospělé

A já chtěla strašně
utonout v té divné bolesti
a krví trávu požehnat
Mé hlasy řekly né né né
to se nesmí stát!
A já se začla bát

Mám v sobě tolik lásky nesmím ti ji dát
a nesmím ti ji dát
Mám v sobě tolik lásky
Mám v sobě tolik lásky
musím ji nepoznat

Hlasy mě volaly a volat nepřestanou
V Lotrinsku, v Champagne, v Domrémy
moc hořce voní vínem
je těžké zůstat pannou

Mám v sobě tolik lásky nesmím ti ji dát
a nesmím ti ji dát
Mám v sobě tolik lásky
Mám v sobě tolik lásky

a nesmím ti ji dát
Mám v sobě tolik lásky
Mám v sobě tolik lásky
Musím ji nepoznat...

La Hire:
Láska je Bůh a Bůh je láska
láska je Bůh a Bůh je láska
a já to nevěděl až dodnes
zdá se mi
Proč jsi mi ji, Pane, poslal do cesty
Johanku posedlou tu malou z Domrémy!?