Žiju na vesnici,piju slivovici, sbalil jsem slepici na zlatou popelnici, růžovou samici co přišla na párty, cejtim se jak Ken, z domku pro bárbí.
Kalhotky krajkový, vidím je vslečený, šukám jí ve výtahu zaseklej v přízemí, ona je naivní, chce po mně mazlení, miluje svíčky, pejsky, večerní pečení, neví co kolik v životě stojí, nechce polykat mrdku a prcat do zadku se bojí.
Chci jí zlomit, a ona pořád věří, že najde méďu se vzducholodí co všechno změní.
Láska odchází , bárbí panenka se mění, nechce dva copánky to málo která zcení. Love story končí, čas nemá slitování, slepice spí, země vzbudí kokrhání .
Prej se tomu říká láska když jí vemeš za ruku, prej je to láska když máš peníze a paruku, a prej tu pravou vždy stoprocentně poznáš, když ti žehlí košile a večer vaří guláš.
Je to ta co s tebou vydrží víc než jen pár roků , co ti nestojí za prdelí na každym kroku, ví kdy jít pryč a kdy zůstat s tebou,a taky co chceš dělat sám a co jde dělat jen ve dvou.
Bylo letní parno já balil na plovárně tráááááá .. ty jsi přišla za mnou, já řekl, radši hulim sáááááááám
Už jsem si řekl že jsem jí prostě našel,tenhle tach mi vyšel.
Jsi strop, i moje podlaha,jsi ta jediná, před kterou se rád slíkám do naha.