Dívky z města - František Nedvěd

V pátek Forda nahodím a jedu z lesů ven
lokty opřít o barovej stůl
v krámě whisku dokoupím co vyschla za tejden
mouku,cukr,petrolej a sůl

Všude spousty dívek, všude spousty cizích žen
město hučí jako včelí úl
všechny nosí džíny všechny pořád spěchají
zjeví se a mizí bůhví kam
v šedomodrým nebi hledám hvězdu potají
ulice se vlní jako lán

Jedna se mi zdála jiná jedna jediná
možná ale že to byl jen klam
já se rozběh za tou hvězdou vůbec nevím proč
městem chodím v jejích šlépějích
hledám ráj či peklo prostě věčnej kolotoč
svět je plnej marnejch nadějí

Náhle stojí přede mnou má vyzývavou tvář
v očích jenom pobavenej smích.

Vím že tu mou nenajdu i kdybych hledal dál
vím že někde bloudí jako já
vím že jednou potkám holku o kterou bych stál
o které se po nocích mi zdá
teď už jenom naložím ten petrolej a sůl
pernej tejden před sebou zas mám.

V pátek Forda nahodím a zas vyjedu ven
lokty opřít o barovej stůl.

V krámě whisku dokoupím co vyschla za tejden
cukr, mouku, petrolej a sůl.

Všude spousty dívek, všude spousty cizích žen
bez lásky je člověka jen půl.