Můj zvon - František Nedvěd

Někdo v balíku, jinej bez peněz
párek v rohlíku je tvůj věrnej pes
děti boháčů v bídu nevěří
prý se nesluší žebrat u dveří.

Stejnej zvon
zvoní ke křtinám i k válce
nač ty hádky o morálce
všem nám bude znít
Stejnej zvon.

Sliby muslimů, sliby křesťanů
až ty přestaneš, i já přestanu
stovky výstřelů, kvůli předsudkům
muži pobití, ženy ve smutku.

Stejnej zvon
zvoní ke křtinám i k válce
nač ty hádky o morálce
všem nám bude znít
Stejnej zvon
kterej pohřbíval mou mámu
visí v kapli a ne v chrámu
stejnej zvon, starej zvon.

Kdybych já mohl svůj zvon mít
po nocích bych ho učil znít
já bych řek, kdy a jak má být
ten můj zvon, můj zvon, můj zvon.

Ten můj zvon, ať je majákem i dubnem
ať je světlem v moři bludném
ať lidem nedá spát
ten můj zvon
bude bít, jak dosud žádnej
dokud srdce nevychladne, pořád bude bít
ten můj zvon
můj zvon.