Poslední růže - František Nedvěd

Za ztichlou scénou
poslední růže usychá
spálená trémou
divoká růže z Jericha
přijde noc
dlouhá prázdná noc.

Každá kytka opadává
potlesků je stále míň a míň
všechna sláva polní tráva
reflektory zhasnou, zbude stín
úspěch zmizí jako dým
štěstí má, kdo tohle všechno ví.

S poslední růží
procházím sálem bez lidí
a křesla v kůži,
jenom ty křesla uvidí
němý pláč, klaunův němý pláč.

Každá kytka opadává
potlesků je stále míň a míň
všechna sláva polní tráva
rerflektory zhasnou, zbude stín
úspěch zmizí jako dým
štěstí má, kdo tohle všechno ví.

Na louce z máků
ležím a nikdo netleská
jen křídla ptáků
modrá je klenba nebeská
mám chuť žít
zase mám chuť žít.

Každá kytka opadává
potlesků je stále míň a míň
všechna sláva polní tráva
reflektory zhasnou, zbude stín
úspěch zmizí jako dým
štěstí má, kdo tohle všechno ví.

Všechna sláva polní tráva
to se stává, ze světla je stín
úspěch zmizí jako dým
štěstí má, kdo tohle všechno ví.