Orel - Nezmaři

Tam v dálce jeho hora ční,
kde mlha skály smáčí,
tam jeho cíl je sváteční,
tam navzdory všem kráčí,
chce být blíž, jen blíž svým snům.

Tisíckrát lidským světem zklamaný,
stokrát z vrcholků se dívá,
tak nespoutaný tak svobodný,
o dnešním dni jen sníval,
až bude blíž, jen blíž svým snům.

Tam, kde orel křídly vrhá stín,
kde se čas jen slovem stává,
lidská touha kráčí slunci vstříc
a je stále blíž těm břehům,
břehům světů svobodných.

Člověk uzavřený v klínu skal
vzhůru nese svoji víru,
co všechno ztratil, to dneska dal
své skále, svým rukám, svou sílu
žene dál, jen blíž svým snům.

On život horám odkázal,
k slunci obracel se tváří,
jak ten orel našel svůj klid a dál
mu z očí svítí a září
touha jít výš, jen blíž svým snům.

Tam, kde orel křídly vrhá stín,
kde se čas jen slovem stává,
lidská touha kráčí slunci vstříc
a je stále blíž těm břehům,
břehům světů svobodných.

Každé vítězství má svou vlastní tvář,
každý člověk svůj boj svádí,
ať nosí v srdci zlobu či snář,
vždy k výšinám nás vábí
touha jít výš, jen blíž svým snům.