Bless The Child - Nightwish

"I was born amidst the purple waterfalls.
I was weak, yet not unblessed.
Dead to the world. Alive for the journey.
One night I dreamt a white rose withering,
a newborn drowning a lifetime loneliness.
I dreamt all my future. Relived my past.
And witnessed the beauty of the beast"

Where have all the feelings gone?
Why has all the laughter ceased?

Why am I loved only when I'm gone?
Gone back in time to bless the child
Think of me long enough to make a memory
Come bless the child one more time

How can I ever feel again?
Given the chance would I return?

I've never felt so alone in my life
As I drank from a cup which was counting my time
There's a poison drop in this cup of Man
To drink it is to follow the left hand path

"Where have all the feelings gone?
Why is the deadliest sin - to love as I loved you?
Now unblessed, homesick in time,
soon to be freed from care, from human pain.
My tale is the most bitter truth:
Time pays us but with earth & dust, and a dark, silent grave.
Remember, my child: Without innocence the cross is only iron,
hope is only an illusion & Ocean Soul's nothing but a name...

The Child bless thee & keep thee forever"

"Narodil jsem se mezi purpurovými vodopády.
Byl jsem slabý, dosud nepožehnaný.
Mrtvý pro svět. Živý pro cestu.
Jedné noci jsem snil o vadnoucí bílé růži,
novorozeněti tonoucím v celoživotní osamělosti.
Snil jsem celou svou budoucnost. Znovu jsem prožil svou minulost.
A byl svědkem krásy zvířete."

Kam zmizely všechny city?
Proč ustal všechen ten smích?

Proč jsem milován pouze když jsem pryč?
Zpět v čase abych požehnal dítěti
Přemýšlej o mně dost dlouho, aby sis mě zapamatoval
Přijd ještě jednou požehnat dítěti

Jak můžu někdy znovu cítit?
Dostanu šanci na návrat?

Ještě nikdy jsem se ve svém životě necítil tak osamělý
Jako když jsem se napil z poháru, který počítal můj čas
V tom poháru Člověka je kapka jedu
Napít se z něj znamená dát se cestou levé ruky

"Kam zmizely všechny city?
Proč je nejsmrtelnějším hříchem milovat tak, jak jsem miloval tebe?
Teď nepožehnaný, v čase teskním po domově,
brzy budu osvobozen od péče, od lidské bolesti.
Můj příběh je nejtrpčí pravda:
Čas nám sice platí, ale zemí a prachem a temným tichým hrobem.
Pamatuj, mé dítě: Bez nevinnosti je kříž pouhým železem,
naděje je pouhá iluze a Duše Oceánu není nic než jméno...

Dítě ti požehná a bude tě střežit navěky"