Dead Boy´s Poem - Nightwish

Born from silence, silence full of it
A perfect concert my best friend
So much to live for, so much to die for
If only my heart had a home

Sing what you can`t say
Forget what you can`t play
Hasten to drown into beautiful eyes
Walk within my poetry, this dying music
- My loveletter to nobody

Never sigh for better world
It`s already composed, played and told
Every thought the music I write
Everything a wish for the night

Wrote for the eclipse, wrote for the virgin
Died for the beauty the one in the garden
Created a kingdom, reached for the wisdom
Failed in becoming a god

Never sigh for better world
It`s already composed, played and told
Every thought the music I write
Everything a wish for the night

"If you read this line, remember not the hand that wrote it
Remember only the verse, songmaker`s cry, the one without tears
For I`ve given this its strength and it has become my only strength.
Comforting home, mother`s lap, chance for immortality
Where being wanted became a thrill I never knew
The sweet piano writing down my life"

"Teach me passion for I fear it`s gone
Show me love, hold the lorn
So much more I wanted to give to the ones who love me
I`m sorry
Time will tell (this bitter farewell)
I live no more to shame nor me nor you

And you... I wish I didn`t feel for you anymore..."

A lonely soul... An ocean soul...

Báseň mrtvého chlapce
Zrozen z ticha, ticha toho plný,
Skvělý koncert , můj přítel nejlepší,
Tak mnoho, pro co žít, tak mnoho, pro co zemřít,
Kdyby tak jenom mé srdce mělo domov.

Zpívej, co nedokážeš říct,
Zapomeň, co nedokážeš hrát,
Spěchej se utopit v krásných očích,
Procházej se mou poezií, touto zmírající hudbou
- mým dopisem milostným, nikomu určeným.

Nikdy nevzdychej po lepším světě,
Už je zkomponován, hrán a vyprávěn,
Všechny myšlenky v hudbě jež píši,
Vše v přání noci.

Napsána pro zatmění, napsána pro pannu,
Zemřel pro krásu ten v zahradě,
Vytvořil království, sáhnul po moudrosti,
Neuspěl, nestal se bohem.

Nikdy nevzdychej...

"Pokud čtete tyto řádky, nevzpomínejte na ruku, jež je psala.
Vzpomínejte toliko na verše, pláč písaře písní, ten bez slz.
Protože dal jsem jim sílu a ta se stala mou jedinou silou.
Pohodlný domov, matčin klín, šance na nesmrtelnost,
Kde být žádán stalo se potěšením, které jsem nikdy nepoznal.
Sladké piano zapisuje život můj."

"Nauč mě vášni, jelikož bojím se, že už je pryč,
Ukaž mi lásku, předveď mi ji.
Tolik více bylo toho, co darovat jsem chtěl těm, jež mě milují.
Je mi to líto.
Jen čas povypráví, tohle hořké rozloučení.
Už nežiji a nehaním tebe ni sebe.

A ty... přál bych si, abych již k tobě necítil nic..."

Osamocená duše, duše oceánu...