Primabalerína - Nos Pepa

1. Už zase tančí primabalerína za zpěvu kolemstojících,
předtím trošku napila se vína, úsměv jí září na lících,
točí se v rytmu svižné muziky, náladu skvělou zase má,
už zase tančí primabalerína, žádnej ji nepřekoná.


Po dlouhou dobu nesměla se hýbat, hrdlo jí smrtka sevřela,
nemohla se smát a nemohla si zpívat, v drápech ji smrtka držela,
že bude znova tančit, nikdo nevěřil, každej ji už odepsal,
teď zase tančí primabalerína, opět jí tleská plnej sál.


Bylo jí tak, že myslila, že Bohu svou duši navždy poručí
a že ji milí, drazí a blízcí nikdy víc nestisknou v náručí,
teď znova vídá svoje přátele, chodívá ven a chuť žít má,
už zase tančí primabalerína, žádnej ji nepřekoná.


Po dlouhou dobu nesměla se hýbat, hrdlo jí smrtka sevřela,
nemohla se smát a nemohla si zpívat, v drápech ji smrtka držela,
že bude znova tančit, nikdo nevěřil, každej ji už odepsal,
teď znova tančí primabalerína, zase jí tleská plnej sál,
znova jí tleská celej sál, opět jí tleská plnej sál ...