April Ethereal - Opeth

It was me, peering through the looking glass
Beyond the embrace of Christ
Like the secret face within the tapestry
Like a bird of prey over the crest
And she was swathed in sorrow, as if born within its mask
Her candlelight snuffed, the icon smiled
*Emptiness followed in her wake
I could clasp her in undying love
Within ghostlike rapture the final word was mine
She faced me in awe, 'twas a token of ebony colour
Embodied in faint vapour
Wandering through April's fire
Compelled to grasp and to hold the one that was you
I will endure, hide away
I will outrun the sky, glaring with failure
It is a mere destiny I thought, a threshold I had crossed before
The rain was waving goodbye and when the night came
the forest folded its branches around me
Something passed by and I went into a dream
She, laughing and weeping at once, said: take me away
I don't know how or why and I'll never know When

Byl jsem to já, rovnající se v zrcátku
Mimo Kristovo objetí
Jako tvář skrytá v gobelínu
Jako dravec v erbu
A ona byla zavinutá v utrpení, jako zrozená v jeho masce
Její světlo ze svíčky zhaslo, ikona se usmála
V jejím probuzení následovala prázdnota
Mohl jsem jí sevřít v neumírající lásce
V zanícení jako duch jsem měl poslední slovo já
Obrátila se na mě v bázni, byl to znak s ebonovou barvou
Zakotvený ve vybledlém oparu
Potulující se dubnovými ohni
Přinucen chytit a držet právě tebe
Já vytrvám, schovám se
Předběhnu nebesa, oslněná neúspěchem
Myslel jsem že je to jen osud, hranice kterou jsem již překročil dříve
Déšť mával na rozloučen a když přišla noc
tak kolem mě les omotal své větve
Něco prošlo kolem a já upad do sna
Ona, smějící se a plakající zároveň, mi řekla: Vezmi mne pryč
Nevím jak a proč a nikdy nebudu vědět KDY