Starý sedlář - Pavel Bobek

1. Starý sedlář žil se svým synem na konci návsi
šedesát roků, pracoval s kůží, s dětmi hrál si
a každý, kdo o radu stál, ten za ním hned šel.
Všechno snad věděl, vždyť žil mnoho let
a v učených knihách si čet.

Ref.: Čas nezná doufání, hněv ani zoufání, zná jen spád,
nemůže za chyby, nedbá na přísliby, co můžem dát.

2. Sedlářův syn se až po válce ženil a žil už snáze,
ale cosi mu schází, tak lepší je pít, než být blázen
a když přijdou lidé se ptát, proč byl ten konec tak zlý?
Sedlář sám neví, proč mladý muž
po kapsách nosíval nůž.

Ref.: Čas nezná doufání, hněv ani zoufání, zná jen spád,
nemůže za chyby, nedbá na přísliby, co můžem dát.

3. Sedlářův vnuk zná už náves jen z filmů, může kdekoli žít.
Má hezkou dívku, koupil si vůz a pilně shání si byt.
Dnes snad už zná celý svět, však pomalu zapomíná
na sedlářův dům, staré kůže a na moudrosti z knih,
až na pár vět, co snad někde čet.

Ref.: Čas nezná doufání, hněv ani zoufání, zná jen spád,
nemůže za chyby, nedbá na přísliby, co můžem dát.

Ref.: Čas nezná doufání, hněv ani zoufání, zná jen spád,
nemůže za chyby, nedbá na přísliby, co můžem dát.

Ref.: Čas nezná trápení, je sám a sám není, zná jen běh,
neptá se na přání, denně nás dohání a má vždy spěch.
Čas nezná váhání, nemá čas na stání, zná jen let,
všem stejně dopřává, šanci však nedává se vrátit zpět.