Dvanáct vůní - Pavlína Jíšová

Po cestách voní dvanáct vůní
třináctou sebral vítr z hor
podzimní zvony nebem zvoní
pocestní vedou tichej spor

Jaký přání na stůl dát
jednou snad až budou stát
před svatou bránou
Který smutky s vínem pít
jestli klečet nebo klít
až hůl svou zlámou

Po vůni jdou zpátky se vrací
za sebou dlouhou cestu tam
poslední ráj za sebou ztrácí
společnou cestou každej sám

Jak tak cizím městem jdou
chtějí slyšet jen tu svou
písničku známou
V klopě světskou růži mít
všechny cesty z nohou smýt
ustlat si slámou

Na noční straně hvězda vstává
krajem se houpá zvláštní chór
souhvězdí Ryb a řídká káva
pocestní vedou tichej spor

Jaký přání na stůl dát
jednou snad až budou stát
před svatou bránou
Který smutky s vínem pít
jestli klečet nebo klít
až hůl svou zlámou