Poslední prázdniny - Petr Novák

Tvá záda jsou hned po kožíšku nejhladší
celý den je díky létu vidět smím
už se na ně týden koukám, to mi vůbec nestačí
prodloužím to díky létu, diky jim
prázdninám posledním
prázdninám posledním

Naše kánoj líně klouže
slunce je tvor pálivý
jak si v červnu prošla ptát se byl by hřích
příští rok dva týdny volna, moje lásko zdali víš
ale nač ti zhášet úsměv o těch tvých
prázdninách posledních
prázdninách posledních

Jsi tak štíhlá, dlouhá, rovná, čarovná
já jsem delší jenom když se narovnám
kdyby silný vítr vál, u mě dál si v bezpečí
naše láska vytrvá, tebe snad tím přesvědčím
a co já?

Jsem prostě starší, slova jsou tu zbytečná
i když líbáš líp než já, to neměj strach
i když mě máš možná ráda,
těžko jsem tvá konečná
ani já jí neměl o svých prázdninách
prázdninách posledních
prázdninách posledních
prázdninách posledních
prázdninách posledních




11. Holka s bílou halenou

Trošku větší nos a váha motýlí
trošku bezbranná v kraji sousedním
jen čaj páteční ji trochu rozptýlil
pak jen internát, dlouhé spousty dní

Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou
každý rád ji viděl tančit, celou se smát
s bílou halenou a s tváří sluncem spálenou
v jednom šťastném létě s klukem, co s ní byl rád

Chatu blízko měl, pak vez jí na ranní
její drsnou dlaň nazval svátostí
snad ji vážně chtěl na víc než na hraní
snad vážně zanechal městských známostí

Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou
každý rád ji viděl tančit, celou se smát
s bílou halenou a s tváří sluncem spálenou
v jednom šťastném létě s klukem, co s ní byl rád

Dlouho nepřijel a snad byl líný psát
když se objevil nebyl vůbec sám
jela navždy zpět a ty se můžeš ptát
jak to, že vlastně já tenhle příběh znám
že ten příběh znám
takhle zblízka znám