Dokonalá - Petr Ševčík

z výkladních skříní zpívám tu tvou
pro tebe pouhou, tak ztracenou
zdáš se snem být
neznám tě a chtěl bych

procházíš mnou a míjíš mě
jak snadné získat tvoje ne
stále stejná a stále

dokonalá
jen zírám
a snívám
že chci tvá ústa, nepopírám
spal všechny zámky
buď jen mou
nekonečnou extází
co schází životu mýmu
nepřichází
tak staň se zázrak
buď jen
mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou
mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou

jsem figurínou v očích tvých
proč vlastně kouzlo tvý na dlaních
cítím stále
a vím ty, že málem

skleněnou mříží mé ticho zní
dostat ho k ní možná je utopií
blízko dýcháš, tak blízko

dokonalá...

tak bláznivou, mou, do konce dnů mou, mou
tak bláznivou, mou, do konce dnů, mou, mou
(|: tu jsem, tu jsem, tu jsem, tu jsem, tu jsem :|)

to se mám jen dívat
má múzo múz
jak zas mi unikáš
nechci se skrývat
chci tebe jen líbat

dokonalá
jen zírám
a snívám
že chci tvá ústa, nepopírám
spal všechny zámky
buď jen mou
nekonečnou extází
co schází životu mýmu
nepřichází (pro tebe mám -- pro tebe místo)
tak staň se zázrak
buď jen
mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou
mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou

tak bláznivou, mou, do konce dnů, mou, mou
tak bláznivou, mou, do konce dnů, mou, mou