Where Do We Draw the Line - Poets of the Fall

On your palm an endless wonder
Lines that speak the truth without a sound
In your eyes awaits the tireless hunger
Already looks for prey to run down

So why do we keep up this charade
How do we tell apart the time to leave from the time to wait

What does tomorrow want with me
What does it matter what I see
If it can't be my design
Tell me where do we draw the line

The dance of flames and shadows in the street
Make poetry nobody's ever heard
The weight of loneliness stands on your feet
The cage already there around the bird

So why don't we join the masquerade
Before it all falls apart before our love becomes insatiate

What does tomorrow want with me
What does it matter what I see
If I can't choose my own design
Tell me where do we draw the line

Where's the cooling wind
Where's the evergreen field
Where's my mother's open arms
Where's my father lionheart
S'like the sun's gone down
Sleeps in the hallowed ground now
With the autumn's browns leaves
With the one who never grieves

What does tomorrow want with me
What does it matter what I see
If we all walk behind the blind
Tell me where do we draw the line

Whatever tomorrow wants from me
At least I'm here, at least I'm free
Free to choose to see the signs
This is my line

Nekonečný div na Tvé dlani
Řádky, což nehlučně říkají pravdu
V Tvých očích číhá neúnavný hlad
Už se poohlíží po kořisti, kterou by uštval

Tak proč pokračujeme v této šarádě?
Jak rozeznáme čas odejít od doby, kdy je třeba čekat?

Co ode mě očekává zítřek?
Zda záleží na tom, co chápu?
Pokud to nemohu navrhnout ja,
řekni, kde stanovíme hranici?

Pouliční tanec plamenů se stíny,
vytváří poezii, o jaké nikdo neslýchal.
Tvé nohy nesou váhu osamělosti.
Klec už uvěznila ptáčka.

Tak proč se nepřidáme k maškarádě,
předtím, než se to všechno rozpadne, předtím, než se naše láska stane věčně nespokojenou?

Co ode mě očekává zítřek?
Zda záleží na tom, co chápu?
Pokud si nemohu zvolit vlastní návrh,
řekni, kde stanovíme hranice?

Kde je chladivý vítr?
Kde je věčně zelené pole?
Kde je otevřená náruč mé matky?
Kde je lví odvaha mého otce?
Jak zašlo slunce,
tak leží ve vysvěcen zemi ...
S hnědými listy podzimu
S tím, který nikdy netruchlí.

Co ode mě očekává zítřek?
Zda záleží na tom, co chápu?
Pokud my všichni kráčíme za nevidomé,
řekni mi, kde stanovíme hranici?

Cokoli ode mne očekává zítřek,
přinejmenším jsem tu, aspoň jsem volný.
Svobodný v rozhodnutí, zda budu vidět znamení.
Toto je moje hranice.