Královský slibdál sním - Pohádky

před bohem zaslíbená žít
v pokoře mrtvé jako prázdný sál
v prokletí zrozená po světě jít
jako spoutaná loutka vystrojená na báječný bál
tak mám žít

dál sním, že s ním odletím
a já vím, že nikdy neustoupím

na kříži slibu schovaná
zalknutá krví dávných vin
pod kůží chci tě cítit i tvůj stín
jako slunce ti svítit a spálit mráz v tobě dál

nad ránem zazářit
ale nikdy neumřít
v oblacích žít
a dětí jako hvězd mít

a pak jim vyprávět jak divný byl ten svět
kde jen rozum zbyl
a lásku porazil

dál sním, že s ním odletím
a já vím, že do smrti neustoupím

samota tiše zabíjí
děti i loutky na hraní
jeden malý zízrak je udělám
nechám skály plakat a slzy se smát
ať smutek skamení
a všechno může se stát

nad ránem zazářit
v oblacích žít
a dětí jako hvězd mít
a pak jim vyprávět
jak divný byl ten svět
kde jen rozum zbyl
a lásku porazil

nad ránem zazářit
ale vůbec neumřít
v oblacích žít
a dětí jako hvězd mít

a pak jim vyprávět
jak mrtvý je ten svět
kde rozum zvítězil
lásku až za hrob vyhladil

nad ránem zazářit
ale vůbec neumřít
v oblacích žít
a dětí jako hvězd mít

a pak jim vyprávět
že mrtvý je ten svět
kde jen rozum zbyl
a lásku porazil
dál s¨ním...