Moře - Pospíšil Luboš

Touha nás přepadá
a věčně snad něco zbývá v nás
láska jak povodeň, i když jen poprchává v nás

Jen jednou vyplouváš, co víš
jak je to podruhý
potřetí není proč vyplout na moře svý

Nejhorší je ten čas, co k chimérám
připoutává nás
příliv nás vynechá a déšť marše vyťukává v nás

Jen jednou vyplouváš, co víš
jak je to podruhý
potřetí není proč vyplout na moře svý

Málo v nás ubývá z odlivů tvých
moře moře, tvá náruč dál se otvírá
já převozník, co svý veslo nepředá

Pozdě pozdě je už
mým lepším dnům se zdává ráj
podruhý zablikáš, potřetí maják zhasíná v nás

Jen jednou vyplouváš, co víš
jak je to podruhý
potřetí není proč vyplout na moře svý

Já na mořích svých jsem bezvětří
těžko snášel, ty víš
že já na mořích svých
fotograf snů, co negativ svůj vyvolá -lá -lá -lá