Er wartet auf den Mittagswind
Die Welle kommt und legt sich matt
Mit einem Fächer jeden Tag
Der Alte macht das Wasser glatt
Ich werf den Stein zu meinem Spass
Das Wasser sich im Kreis bewegt
Der Alte sieht mich traurig an
Und hat es wieder glatt gefegt
Im weissen Sand der alte Mann
Zitternd sein Pfeife raucht
Nur das Wasser und ich wissen
Wozu er diesen Fächer braucht
Die Ahnung schläft wie ein Vulkan
Zögernd hab ich dann gefragt
Den Kopf geneigt es schien er schläft
Hat er bevor er starb gesagt
Das Wasser soll dein Spiegel sein
Erst wenn es glatt ist, wirst du sehen
Wieviel Märchen dir noch bleibt
und um Erlösung wirst du flehen
Den Fächer an den Leib gepresst
Im Todeskrampf erstarrt die Hand
Die Finger mussten sie ihm brechen
Der Fächer bleibt zurueck im Sand
Den Alten ruf ich jeden Tag
Er möchte mich doch hier erloesen
Ich bleib zurück im Mittagswind
Und in dem Fächer kann ich lesen
Das Wasser soll ...
|
|
Čeká na polední vítr
přichází vlna a slabostí ulehá
s vějířem každý den
ten starý tu vodu uhlazuje
Hodím kámen, jen tak z legrace
ta voda se pořád v kruzích hýbe
ten starý si mne truchlivě prohlíží
a zase ji do hladka vyčistil
V bílém písku ten starý muž
třesoucí se svou dýmka kouří
jen ta voda a já víme
k čemu ten vějíř potřebuje
Ta předtucha spí jako sopka
váhaje se na to ptám
hlava schoulená září, zdá se, že spí
Dříve než umřel řekl
Ta voda má být tvým zrcadlem
teprve když je hladká tak se uvidíš
kolik výmyslů v tobě ještě zůstává
a o vysvobození budeš prosit
Ten vějíř na těle přitlačený
ve smrtící křeči ztuhne ruka
která mu musela prsty lámat
ten vějíř zůstává v zadu v písku
Na toho starého volám každý den
chci se zde přece vysvobodit
čekám nazpět v poledním větru
a ve vějíři chci si číst
Ta voda má ...
|
| | |