Mariana:
Co čekáš, slzy štěstí?
Mám se radovat?
Já tě nikdy ráda neměla,
i když každý tě měl rád.
Všemu ses jen vysmíval,
dělal sis co jsi chtěl.
Ty jsi byl vždycky vítěz,
na jinés nemyslel.
Robin:
Já...
Mariana:
Nic neříkej,
už toho nech.
Tvůj otec umřel v plamenech.
Můj bratr ještě dítě,
bylo mu 16 let,
tohos mi odvedl
a zpátky nepřived.
Všemu ses vysmíval,
dělal sis co jsi chtěl.
viděl ses jak rytíř bez
bez bázně a hany
tady máš výsledek-
svůj úspěch nečekaný.
Je to jen kroužek z kovu,
když schází teplo jeho dlaně.
Nečekej děkuju, Robine, měl bys jít,
já přežil a on ne - to říkáš Marianě
Robin:
To byla krutá slova,
já děkuju ti za ně.
Přísahal jsem, že tě ochráním.
Mariana:
Robině, prosím, měl bys jít.
Robině, prosím, měl bys jít.
Co slovy můžeš zachránit?
Robině, prosím, měl bys jít.
Robin:
Přísahal jsem, že na tebe dám pozor.
A naposledy mám tě za něj políbit.
Mariana:
Jsi lhář a podvodník,
a špatný vypravěč.
Nech si svou ochranu,
teď políbíš svůj meč