Jednou jeden chlapec miloval jednu dívku,
a potom ten chlapec udělal velkou chybu.
Neměl z toho rozum a bál se velké lásky,
tak se sní rozešel, aby neměl na čele vrásky.
Ted' pláče stále a prosí ji o druhou šanci,
jenomže ona už ho nechce, vybrala si jinou cestu.
Tak už to pochop, prostě udělal si chybu,
nechal si skvělou holku a natloukl sis hubu.
Si pěkně naivní, ona se k tobě nevrátí,
už ji nic nesplatíš ona se v životě nestratí.
K čemu je láska a proč ti to neodpustí,
ptáš se sám sebe.
Co se jí o tobě v hlavě honí, moc rád by si věděl.
R:
Už to neřeš a pivo si dej,
přisedni si k nám ke stolu,
tento kouzelný lék nám pomáhá
zbavit se našeho rozumu.
Nech ji být a jen si zavzpomínej,
na ty hezké chvíle,
hlavně pozor si dej at' se neuchlastáš,
tím nic nevyřešíš, život půjde dál...
Ted' už víš jaký je svět, nikdo nikomu už nevěří,
člověk dělá spoustu chyb, které ho později zamrzí.
Už se k tobě nevrátí, máš svou kytaru a pivo,
možná byla to ta pravá, je pozdě a je nám to líto.
Vykašli se na to, takových ještě bude,
já vím, že je to těžké, ale ta pravá někdy příjde.
Každý člověk má tu svoji, blond a nebo hnědou,
já sem taky našel tu pravou, je rezavá a s pěnou.