Pocity (feat. Eki) - Ryes

Když vstanu mám pocit, že nevstanu,
bolí mě záda, jako bych spal ve stanu,
bez pocitů co nedám na stranu,
neudělám krok, i když mě tíží,
zároveň díky nim nespadnu.
Přichází podle nástrah a pastí,
dávají odpověď na večer, jestli máš spát s ní
a řeší ráno, jestli zůstat ležet,
potom co pocit z ní ze včera zůstal,
anebo vstanout.
Vstávám, když je třeba oporovat
a s něcím nesouhlasím, neznám,
kvůli respektu neoponovat.
Stoupnout si za stín, žít tím samým, pořád znova,
proto se učíš chodit, udělat krok dál,
vyplnit sny, jinak bys život prospal.
Věci co dělám zůstanou a stárnou za mnou,
pokud jich lituju, nechám je spadnout stranou.

ref. (4x)
Pocity jsou nám vším.

Vidím věci jak odchází a přichází zpět,
s pocitem, že bych je vůbec chtěl
se ne-ne-nesetkávám.
Jak je dlouhý den,
bývají s cenou i bez, podle toho jak je postrádám,
potom co objevuju svět,
pocitům se věnujem, podle nich svět vypadá,
kvůli ním pevněji stojí, ale i víc padá.
Láska k nim je občas slepá, jak mrtvola orla vycpaná,
když je živá, je víc zdráva.
Pocity jsou naše slabina, ale i výbava,
chceme je držet v sobě,
potom je druhým vydávat,
zavřít jim dveře před nosem, nebo je vítat dál.
Vítám dál, podle toho jak jsou silné,
pokud se nerozhodnem, tak s nimi soutežíme.
Kvůli cizím začnem druhé objevovat
a přiznat se k nim občas znamená se obětovat.

ref. (4x)
Pocity jsou nám vším.