Ohrada - Ryvolovky

Ohrada se táhne krajem bůh ví kam,
mé stádo už nechce dále jít,
žízním, a v láhvi jenom doušek mám,
nevím, co budu zejtra pít.

Slunce žár k šílenství už mě dohání,
čert aby vzal tu zatracenou pláň,
jen vítr zná mé osamělé volání,
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
Kolem oblaka prachu, a já touhu jedinou mám
- domů,
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň

Ohrada se táhne krajem bůhvíkam
a kovboj, ten může jenom snít,
proč plání na koni jezdí sem a tam,
když vedrem nemůže ani klít.

Slunce žár k šílenství už mě dohání,
čert aby vzal tu zatracenou pláň,
jen vítr zná mé osamělé volání,
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
Kolem oblaka prachu, a já touhu jedinou mám
- domů,
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň
zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň