Prokletá vůně hor - Ryvolovky

Prokletá vůně hor mi nedává spát
podivnej větrů sbor slyším zase hrát (vát)
soprány lákaj bláznivý počasí
z dálky se ženou alty tak proč asi
do oken mi chodí severák
píseň svou v noci hrát

Barevnejch kytek pár a zborcenej tón
z děsivejch skalních spár dutě burácí hrom
hvízdám si tiše Bouřlivý počasí
marně však doufám že se to vyčasí
do očí mi žene vyjící
severák bílý sníh

Zapomínám na campy zmizelé
zapomínám kde jsem kdy byl
napsáno mám ve vráskách na čele
že jsem je znal že jsem s nima žil

Vím že stále náruč rozepíná
údolí uprostřed starých skal
dál mi cestu do hor připomíná
tváře které jsem tak dobře znal

Zapomínám na tváře zmizelé
život jde dál a já při tom byl
napsáno mám na jizvách po těle
že jsem je znal že jsem s nima žil (byl)

Nahoře v sosnách vítr studenej vál
borovej oheň hřál mě do dlaní hřál
na pánev padaj vločky sněhový
léto už končí nikdo se nedoví
že tu se mnou zůstal v horách sám
kamarád severák

Prokletá vůně hor mi nedává spát
je to snad jenom vzdor že musím zas hrát
u strážních ohňů songy toulavý
dál větrům zpívat písně bolavý
na věky mě bude do dlaní
borovej oheň hřát