Home - Sarah McLachlan

Child walks down to the river's edge
And looks out as far as she can see
And draws each breath as if it were the last
And wipes away the tears across her sleeve
She can see where the river crawls to the sea
Like a baby into mother's care
Somehow the longing is so far away
The innocence so wasted and aware
And look at the child with the dream in her eyes
Holding it deep inside her
Thinking about Home... Home...
So much anger so deeply ingrained
Seemed a burden that was hers alone
She didn't think that there was anything wrong
With wanting a life that she could call her own
How could I explain? You would not want to hear
You wouldn't listen if I talked anyway
For you were too weighed down by your own fears
And look at the child with the dream in her eyes
Holding it deep inside her
Home... home... home... home...

Malá dívka kráčí dolů ke břehu řeky
A vyhlíží tak daleko, kam až dohlédne
A přitahuje každý nádech, jako by to byl ten poslední
A utírá slzy do rukávu
Může vidět, kde se řeka plazí do moře
Jako dítě do matčiny péče
Nějak je ta touha tak daleko
Nevina je tak promarněná a vědomá
A podívejte na dítě se sny v jejích očích
Drží je hluboko uvnitř sebe
Přemýšlí o domově... Domově...
Tolik zlosti tak hluboce zakořeněné
Zdálo se, že zátěž byla jen její
Nemyslela si, že bylo něco špatně
Na tom, že chtěla život, který by mohla nazvat svým vlastním
Jak bych to mohla vysvětlit? Nechtěl bys to slyšet
Neposlouchal bys, kdybych mluvila
Protože jsi byl příliš zatěžovaný vlastními strachy
A podívej na dítě se sny v jejích očích
Drží je hluboko uvnitř sebe
Domov... domov... domov... domov...