Siempre soñe con las estrellas
Y en bicicleta ir a ellas
Siempre soñe con ser sirena
Hablar con algas y ballenas
Era mi vida, mi fantasía
No solo un sueño y nada más
Lo que no sabía
Era que existias
O que eres mi única verdad
Porque yo no respiro si no estás
No me puedo acostumbrar
Cuento de hadas sin igual
Ya lo sé
No eres perfecto y es verdad
Pero aquí dentro siempre estás
Haces de sueños realidad
Castillos, princesas, que ironía
Al fin al cabo fantasias
Mi príncipe azul, mi poesía
No estaba lejos de mi vida
Yo presentía que tu vendrías
Que te amaría hasta el final
Yo tenía un mundo
De ilusiones
En el que te guarde un lugar
Porque yo no respiro si no estás
No me puedo acostumbrar
Cuento de hadas sin igual
Ya lo sé
No eres perfecto y es verdad
Pero aquí dentro siempre estás
Haces mis sueños realidad
Porque yo no respiro si no estás
No me puedo acostumbrar
Cuento de hadas sin igual
Ya lo sé
No eres perfecto y es verdad...
|
|
Vždy jsem snila o hvězdách
A o tom, jak za nimi jedu na kole
Vždy jsem snila o tom, že jsem mořskou pannou
Povídám si s řasami a velrybami
Byl to můj život, moje fantazie
Ne jen sen a nic víc
Nevěděla jsem
Že existuješ
Nebo že jsi moje jediná pravda
Protože když tu nejsi nemohu dýchat
Nemůžu si zvyknout
Jedinečná pohádka
Vím, že
Nejsi dokonalý a to je pravda
Ale tady uvnitř stále jsi
Měníš sny na realitu
Hrady, princezny, jaká ironie
Konečně po všech představách
Můj okouzlující princ, moje básnení
Nebylo daleko od mého života
Představovala jsem si že přijdeš
Že tě budu milovat až do konce
Měla jsem svět
Představ
Ve kterém jsem ti střežila místo
Protože když tu nejsi nemohu dýchat
Nemůžu si zvyknout
Jedinečná pohádka
Vím, že
Nejsi dokonalý a to je pravda
Ale tady uvnitř stále jsi
Měníš sny na realitu
Protože když tu nejsi nemohu dýchat
Nemůžu si zvyknout
Jedinečná pohádka
Vím, že
Nejsi dokonalý a to je pravda...
|
| | |