Harvest for the Devil - Siebenbürgen

Mist veiled enchantress shrouded unlit
Storned through in malice, bestowing her wit
Her ominous shadows stayed untamed
As bitte words failed when avowed and named
Drawing vicious chapters red
Challenging the drama, all affection fled
Waiting for an endless sigh
If death only had silently passed her by...

Falling into a void of stars
Where shadow storms burned passion in her heart
Demonic priestess of a dying moon
Queen Nocturnia

In her naked tomb, torchlit and close
Theatrical prayers demonical preached
Invoking the suprema, the cast out foes
Each goal meant to be, selfishly reached
Soaking the ambrosial withered wine
Her ember cloth stained complete
All her fears she now egocentrically decline
As darkness her dreams abusively entreat

Mysterious silhouettes of shadows that decayed
Reposing on cold dismal castle grounds

Just vague memories from pacts never paid
And spirits that surrender to tragically bounds
As the graveworms permitted, and evil arose
Amongst ceremonial pyres, alit and fumed
Chasing dolorous spells, striving in angelic pose
Nightfall persisting, and sunrise was consumed

With a glance, yet her faith obtained obscure
She threw her crown amid the glowing revelations
Purging her corrupted soul, stained but pure
To unbind the secret paths revealing devastations

Impetuous, all in vain, her atonement were kneen
She felt closeness with both foe and fiend
And as real as in her most unbroken dream
Pure impressions turned utterly extreme

Mlhou zahalena, čarodějka ve stínech
Ukamenována ze zákeřnosti, pověděla svůj vtip
Její osudný stín stojí nezkrocený
Když ostré slova selhávají, když zjevené a jmenované
Barví odporné kapitoly na rudo
Bojujíc proti dramatu, všechna láska zmizena
Čekající na nekonečný vzdech
Kdyby ji tak smrt tiše obešla...

Padá do prázdnoty hvězd
Kde stíny bouří, vypalují vášeň z jejího srdce
Démoničtí kněží umírajcího měsíce
Královna Noci

Na její nahé hrobce, světlo z baterky a blízké
Teatrální motlitby, démonické kázání
Vyvolává mocnost, vyhání nepřátele
Každé skóre něco znamená, sobecky dosaženo
Smáčeni v rajském shnilém vínů
Její žhavý oděv zůstává celý
Všechny její slzy nyní egocentricky mizí
Když temnota její sny urážlivě spoutá

Záhadné postavy stínů, jež klamou
Postaveny na chladném odporném hradu

Jen matné vzpomínky na pakty nikdy nesplněny
A duchy, jež podlehly tragickým poutům
Když červi z hrobu dovolí, zlo povstane
Mezi obřadními hranicemi, jež vzplanou a zazuří
Honící bolestivé koula, zžírající andělské pózy
Soumrak přetrvává, a východ slunce byl pohlcen

S pohledem, stále její víra je odporná
Odhodila svou korunu mezi zářivá vykoupení
Očistila svou zkaženou duši, zašpiněnou však čistou
Aby odhalila tajemné cesty odhalující devastaci

Impulzivní, vše zbytečné, její vykoupení bylo potlačeno
Cítíla blízkost nepřítele i přítele
A tak opravdového jako v jejím nejhorším snu
Čirá imprese změnila se v odporný extrém