Půlnoční deprese a mě nic nechce se.
Dagmar Marie Julie Kadlová.
Z ticha se tají dech v pochmurných jarních dnech.
A mě se zdá, že tahle noc je nádherná.
Noc plná iluzí, co naděje vzbouzí.
Čekám na ráno to bude jinačí
Z nepřátel jsou drazí a z obětí vrazi
Stejně jak vítr se oni otáčí.
Ref.:
Padá na mě splín, přes slzy v očích nevidím.
Jestli jsi tím, co já mám tak rád, nenávidím.
Vrhám jenom stín omotanej do pavučin.
Ukradnout srdce tvé to byl by největší můj zločin.
Půlnoční deprese a mě nic nechce se.
Dagmar Marie Julie Kadlová.
Z ticha se tají dech v pochmurných jarních dnech.
A mě se zdá, že tahle noc je nádherná.
Noc plná iluzí, co naděje vzbouzí.
Čekám na ráno to bude jinačí
Z nepřátel jsou drazí a z obětí vrazi
Stejně jak vítr se oni otáčí.
Ref.:
Padá na mě splín, přes slzy v očích nevidím.
Jestli jsi tím, co já mám tak rád, nenávidím.
Vrhám jenom stín omotanej do pavučin.
Ukradnout srdce tvé to byl by největší můj zločin.
Ref.:
Padá na mě splín, přes slzy v očích nevidím.
Jestli jsi tím, co já mám tak rád, nenávidím.
Vrhám jenom stín omotanej do pavučin.
Ukradnout srdce tvé to byl by největší můj zločin.