[Prologue:]
"In the days when lands were few, and man sometimes had no chance but sell his soul to his landlord to make a living...
In far and away country, they gave acres of land away for free, to all able to claim it...
Ships sailed across the great seas, fortunes were made and dreams shattered...
Sometimes couples were torn apart, for all they could afford...was one ticket."
Leaving my life behind
My young love and the unborn
Only have a lock of her hair...
and burning love inside
After forty work-filled days and sleepless nights,
the sails are lit by the lights of Boston
...and here we go...
Off the ship! Towards the adventure, the one to define our lives.
Daily grind and a tiny room.
"I got here safe, Love.
I have an address, until spring, then I shall race for the land, hope to hear from you soon..."
Her letter reads...
"Please let me know everything's alright
Thinking about you, 'though you're out of sight every night, when I'm turning in, my tears find me.
Please hurry, dear, come back and rescue me..."
"Now that I have made the dollars we need for the dream.
The best horse I've ever seen, a carriage and everything I need...
I will make my way to the great unknown
Every moment I wish you were here with me now...
"Please let me know everything's alright...."
"No, I'm not a stranger, among the people in here...
Yet I have never felt so alone...
At high noon the sound will boom, and I will start racing for the land we can call home."
"I stuck my... flag in the ground, screaming 'n shouting,
I've never felt so proud, Love!
We are free from eternal serfdom!
I'm gonna bring you home, my light!"
"Nine, eight, seven, six, counting the days. SOLO!"
"Five, four, three, two, together forever! SOLO!"
I made my way into the great unknown
Land by the river, and a new built home.
I am the land and the land is me
Freedom is everything and we are free
I made my way into the great unknown
Land by the river, and a new built home.
Every night, when I'm looking at the full moon rising
I hold you and know that we are free...
|
|
"Za dávných dnů, kdy národů bylo málo, člověk někdy neměl jinou šanci, než zaprodat svou duši jeho pánovi, aby mohl žít...
V daleké a vzdálené zemi, vzdali se mnoha akrů půdy, aby si ji mohli jiní přivlastnit...
Lodě plavily se přes širé moře, štěstí jim přáli
a sny se rozbily...
Občas se rozdělilo pár milenců, protože jediné co si mohli dovolit
byl jeden lístek...
Nechávám za sebou svůj život.
Mojí mladou lásku a toho nenarozeného.
Mám jen pramen jejích vlasů...
a planoucí lásku v srdci.
Po čtyřiceti dnech prací a probděných nocí,
světla Bostonu osvítila naše lodě
...a jdeme na to...
Ven z lodě! Vstříc dobrodružství, které změní náš život.
Denní dřina a malý pokoj.
"Dostal jsem se sem v pořádku, lásko.
Mám práci, počkej do jara, pak vydám se do tvé země, doufám, že mi napíšeš brzy..."
V jejím dopise stálo...
"Prosím řekni mi, že je všechno v pořádku.
Myslím na tebe, i když jsi z dohledu a každou noc,
když jdu spát, slzy si mě najdou.
Prosím spěchej, drahý, vrať se a zachraň mě..."
"Teď, když jsem vydělal Dollary, které potřebujeme na náš sen.
Nejlepší kůň, kterého kdy viděl jsem, povoz a všechno co potřebuji...
Najdu si cestu do velkého neznáma.
Každou chvíli si přeju, aby jsi tu byla se mnou..."
"Prosím řekni mi, že je všechno v pořádku..."
"Ne, já nejsem cizinec mezi těmi lidmi tady...
A přesto se cítím tak osamělý...
V pravé poledne, zvuk se ozve a já
vyrazím směrem k té zemi, které říkám domov."
"Bodám svojí...vlajku do země, křičím a řvu,
nikdy dřív jsem se necítil tak pyšný, má lásko!
Jsme osvobozeni od věčného nevolnictví!
Dostanu tě zpátky domů, mé světlo!"
"Devět, osm, sedm, šest, počítám dny. SÓLO!"
"Pět, čtyři, tři, dva, navždy spolu! SÓLO!"
Našel jsem si cestu do velkého neznáma.
Krajina u řeky a nově postavený dům.
Já jsem krajina a krajina jsem já.
Svoboda je všechno a my jsme svobodní.
Našel jsem si cestu do velkého neznáma.
Krajina u řeky a nově postavený dům.
Každou noc, když se dívám na úplněk jak vysvítá.
Objímám tě a vím, že jsme svobodní...
|