The Darkest Winter - Sonata Nocturna

I can feel the silence of the wind
like a nightingale that never sings
Widows of the the light is all I see
the darkest winter memory remains

Lonely, afraid them, the voices of wood
calling me through the window...silent night.
Darkness, tenderness, the sadness of hope,
in my heart heart I can feel the cold...

I can feel the silence of the wind
like a nightingale that never sings
Widows of the the light is all I see
the darkest winter memory remains

Dying, the rainbow will never appear
with the snow in my hands, I scream in tears.
Blindly, I tremble like a lonely wolf
lost in dark paradise of night.

I can feel the silence of the wind
like a nightingale that never sings;
signs of sorrow flow from within.
My heart is dying, the flame suffocates,
the snow is falling down and I am breaking down,
from this valley of tears to the eternity.
And there is no sun...my world becoming black
The beauty is dark, like feelings of my heart;
I feel alone...

Mohu cítit mlčení větru
jako slavík, který nikdy nezpívá
Vdovy světla jsou vše co vidím
vzpomínka na nejtemnější zimu přetrvává

Osamělá, bojím se jich, hlasů z lesa
volajících mě skrze oknem... Tichá noc
Temnota, něha, smutek z naděje
v mém srdci, srdci mohu cítit chlad

Mohu cítit mlčení větru
jako slavík, který nikdy nezpívá
Vdovy světla jsou vše co vidím
vzpomínka na nejtemnější zimu přetrvává

Umírající duha se nikdy neobjeví
se sněhem v mých rukách kříčím v slzách
Oslepeně se třesu jako osamělý vlk
ztracena v temném ráji noci

Mohu cítit mlčení větru
jako slavík, který nikdy nezpívá
Znamení zármutku vytéká zevnitř
Mé srdce umírá, oheň dusí,
sníh padá a já padám
z tohoto údolí slz na věčnost
A tam není žádné slunce... Můj svět se stává černým
Krása je temná, jako city z mého srdce
Cítím se sama