Schoolbag in hand, she leaves home in the early morning
Waving goodbye with an absent-minded smile
I watch her go with a surge of that well-known sadness
And I have to sit down for a while
The feeling that I'm losing her forever
And without really entering her world
I'm glad whenever I can share her laughter
That funny little girl
Slipping through my fingers all the time
I try to capture every minute
The feeling in it
Slipping through my fingers all the time
Do I really see what's in her mind
Each time I think I'm close to knowing
She keeps on growing
Slipping through my fingers all the time
Sleep in our eyes, her and me at the breakfast table
Barely awake, I let precious time go by
Then when she's gone there's that odd melancholy feeling
And a sense of guilt I can't deny
What happened to the wonderful adventures
The places I had planned for us to go
(Slipping through my fingers all the time)
Well, some of that we did but most we didn't
And why I just don't know
Slipping through my fingers all the time
I try to capture every minute
The feeling in it
Slipping through my fingers all the time
Do I really see what's in her mind
Each time I think I'm close to knowing
She keeps on growing
Slipping through my fingers all the time
Sometimes I wish that I could freeze the picture
And save it from the funny tricks of time
Slipping through my fingers...
Slipping through my fingers all the time
Schoolbag in hand she leaves home in the early morning
Waving goodbye with an absent-minded smile...
|
|
ÚTĚK MEZI MÝMI PRSTY
Školní tašku v ruce,
ona opouští domov časně ráno.
Mává rukou na pozdrav s roztržítým úsměvem.
Sleduji ji, jak jde a narůstá
ve mě ten dobře známý smutek.
A na chvíli si musím sednout.
Ten pocit, že jsem ji ztratila navždycky.
A nikdy opravdu nevstoupila do jejího světa.
Jsem šťatná, když můžu sdílet její smích.
Ta bláznivá malá dívka.
Neustále mi utíká mezi prsty
Zkouším zachytit každou minutu.
Každý její pocit.
Neustále mi utíká mezi prsty
Opravdu vím, co se jí honí hlavou.
Vždy, když si myslím, že jsem blízko k pochopení.
Ona pořád roste.
Neustále mi utíká mezi prsty.
Spánek ve Tvých očích,
jejích a mých u ranního stolu.
Sotva vzbuzená, nechám uniknout drahocenný čas.
Pak, když ona odejde,
je tu ten zvláštní melancholický pocit.
A pocit viny, který nemůžu překonat.
Co se stalo s těmi báječnými dobrodružstvími.
Místa, na která jsem plánovala, že půjdeme.
(Neustále mi utíká mezi prsty).
Dobře, něco z toho jsme dělali,
ale mnohem více ne.
A proč, to právě nevím.
Neustále mi utíká mezi prsty
Zkouším zachytit každou minutu.
Každý její pocit.
Neustále mi utíká mezi prsty
Opravdu vím, co se jí honí hlavou.
Vždy, když si myslím, že jsem blízko k pochopení.
Ona pořád roste.
Neustále mi utíká mezi prsty.
Kéž bych občas mohla zmrazit ten obrázek.
A zachránit to z bláznivých triků času.
Utíká mi mezi prsty.
Neustále mi utíká mezi prsty.
Školní tašku v ruce,
ona opouští domov časně ráno.
Mává rukou na pozdrav s roztržítým úsměvem...
|