iro azayaka na kaze ga koboreta toki to odoru
zora ni uita futari to okufukaku kawasu kotoba to
ne
moshi kimi ga inakute mo koko ni ite mo ii nara
hitori de mo kowakute mo waratteiraremasu you ni
suna ni uzumoreta hana ga giniro no ame to deau
zora ni uita futari to okufukaku kawasu kotoba to
ne
moshi kimi ga inakute mo koko ni ite mo ii nara
hitori de mo kowakute mo waratteiraremasu you ni
utatteiraremasu you ni
wakatta iru kara
me o nojite mata koko de kimi o omoidasu
naze ima mo kagayaite boku o tsukisashiteiru
ne
moshi kimi ga inakute mo koko ni ite mo ii nara
hitori de mo kowakute mo waratteiraremasu you ni
|
|
Když barva z briliantního větru přeteče, tančím.
Vznášíme se ve vzduchu, hluboce výměnými slovy.
Že?
Ačkoliv jsi pryč, je to v pořádku, i když jsem tu sám.
I když se bojím, můžu se usmívat.
Přišel jsem v celém květu barvy stříbrného deště, pohřben v písku.
Vznášíme se ve vzduchu, hluboce výměnými slovy.
Že?
Ačkoliv jsi pryč, je to v pořádku, i když jsem tu sám.
I když se bojím, můžu se usmívat.
Umím zpívat.
Protože vím.
Otevřel jsem své oči a pamatoval si tě, tady.
Proč je to, jako by jsi zářila právě teď, bodala do mě?
Že?
Ačkoliv jsi pryč, je to v pořádku, i když jsem tu sám.
I když se bojím, můžu se usmívat.
|