Skola - Sto zvířat

Ty vole, na základní škole
mám průsery a koule
a s naší účou problém
je to golem a má knír

Z týhle úči palice mi hučí
prej hejbnul jsem jí žlučí
a proto, za to ručim
mě teď mučí pořád víc

Mě snad šlehne, ta se odsud nehne
ať zem se po ní slehne
už kuchařky nám stehnem
hrachovou kaši zahřívaj

Děsná nuda, zákazy a pruda
a za katedrou zrůda
mě fotrovi zas udá
ten mě sundá, to já znám

Základní škola ti dává
mnohem víc, než bys tušil, na mou duši
teď víš, když ráno vstáváš
že prostě máš držet hubu
sklopit hlavu, zmizet v davu akorát

Jo chlape, to se těžko chápe
je svatá jako papež
a na jazyk si šlape
s říďou chrápe, prostě hnůj

Prej jsem pakáž a prej že se flákám
a fotr jasná páka
mě za to večer zfláká
přitom makám jako kůň

Každej cítí, jak je to tu v řiti
když venku slunce svítí
tak pod krkem jí chytit
je to k blití, vždyť to znáš

Sorry, naše první vzory
nenáviděj fóry
a duševně jsou chorý
a chtěj spory víc než já

Vždyť základní (na to vem jed)
instinkt ti říká (tohle si, hochu, napiš)
že škola nás stejně
dennodenně ničí
teď už víš (škola je svět)
co se tě týká (pruda a slepý mapy)
že prostě máš v tomhle stádu
držet řadu, zůstat vzadu a nic víc (v ní sám poznáš, o co jde)

Ty vole, na základní škole
mám průsery a koule
a s naší účou problém
je to golem a má knír

Z týhle úči palice mi hučí
prej hejbnul jsem jí žlučí
a proto, za to ručim
mě teď mučí pořád víc

Je to golem a má knír
s říďou chrápe, prostě hnůj
Je to k blití, vždyť to znáš