Žyttja meni daje šans nomer odyn!
Ja nerišučist svoju rozviju,jak dym.
Ja roblju te pro ščo mrijav davno-
Ja zaprošuju tebe v kino.
Ty kažeš:O!Ja čula,film cej duže cikavyj!
Prydbaj choroši kvytky,bud laskavyj!...
Vyboru u mene nema -
Ja kupyv najdorožči - spodivajus,ščo nedarma...
Vykorystovuju šans,rozpočavsja seans,
Hamir uščuch,vse dovkola prytychlo.
I holovne - vymknuly svitlo.Vymknuly svitlo!
Dlja pocilunkiv miscja,
Ale tebe neturbuje obstavyna cja.
Ty vtupylasj v ekran,ty vypustyla žalo
I cilyj film monotmonno žuvala...
Popkorn!
Takyj solodkyj,takyj solonyj!
Popkorn!
Takyj solodkyj,takyj solonyj!
Žyttja meni daje šans nomer dva!
Sohodni u mene v doma nikoho nema.
Vsi našі – na dači,ja neznymy.
Ja zaprošuju tebe na hostyny.
РReteljno hotujusja do pryjomu.
Proces pidhotovky meni dobre znajomyj:
Harno prybraty,vse zajve schovaty,
Svjatkovu soročku poprasuvaty.
Vydelky,tarilky... šampanske – так! ni – horilka!
Kvitamy pachnuty,svickamy hority.
Muzyci hraty a nehrymity! A nehrymity.
I os dzvinok,ty na porozi,
Ja strymaty chvyljuvanja ne v zmozi...
|
|
Život mi dává šanci číslo jedna!
Svou nerozhodnost rozpustím jako dým.
Dělám to,o čem sem snil už dávno-
zvu tě do kina.
Ty říkáš:Jé!Slyšela sem,že tenhle film je zajmavý!
Kup dobrý lístky,bud´ tak hodný!...
Nemám na vybranou-
Koupil sem nejdražší-snad ne nadarmo...
Využívám šanci,začína seanse,
vše okolo ztichlo.
A hlavně-vypnuly světlo!Vypnuly světlo!
místo pro líbání,
Ale tebe tahle situace netrápí.
|