The moment I knew - Taylor Swift

You should have been there, should have burst through the door, with that "Baby, I’m right here smile", and it would have felt like, a million little shining stars that just aligned.
And I would have been so happy…
Christmas lights glisten, I’ve got my eye on the door, just waiting for you to walk in, but the time is ticking and people ask me how I’ve been, as I come back through my memory.

How you said you’d be here, you said you’d be here.

And it was like slow motion, standing there in my party dress, in red lipstick, with no-one to impress. And they’re all laughing as I’m looking around the room, and there’s one thing missing…
And that was the moment I knew.

And the hours pass by, and I just want to be alone, but your close friends always seem to know when there’s something really wrong, so they follow me down the hall, and there in the bathroom I try not to fall apart, as the sinking feeling starts, and I say hopelessly: "He said he’d be here."

And it was like slow motion, standing there in my party dress, in red lipstick, with no-one to impress. And they’re all laughing and asking me all about you but there’s one thing missing…
And that was the moment I knew.

What do you say when tears are streaming down your face in front of everyone you know?
And what do you do when the one who means the most to you is the one who didn’t show?

You should have been here, and I would have been so happy.

And it was like slow motion, standing there in my party dress, in red lipstick, with no-one to impress, and they’re all sitting around me singing ‘Happy Birthday To You’ and there’s one thing missing…
And that was the moment I knew.

You called me later and said ‘I’m sorry I didn’t make it,’ and I said, ‘I’m sorry too.’

And that was the moment I knew…

Měl jsi tu být, vtrhnout do dveří s tím svým úsměvem co říká: "Zlato, jsem tady, usměj se!" a cítila bych se jako miliony malých zářících hvězd, které jsou v souladu.
A já bych byla tak šťastná...
Vánoční světýlka se lesknou, mám oči na dveřích, jen čekám až přijdeš, ale čas tiká a lidé se mě ptají jak jsem se měla, ačkoli já se vrátila k mým vzpomínkám.

Jak si říkal, že tady budeš, říkal si, že tady budeš.

A je to jako zpomalené, stojím tady v mých šatech, s červenou rtěnkou, a nemám na koho dělat dojem.
A oni se smějí, zatímco se dívám po pokoji a jedna věc tady chybí.
A to byla ta chvíle, kdy mi to došlo.

A hodiny míjely, a já jen chci bych sama, ale tví blízcí přátelé vždycky ví, když něco není v pořádku, tak mě sledují dolů do haly a tam v koupelně se snažím nerozpadnout, jako potopený pocit začíná a říkám s beznadějí: "Řekl, že tady bude."

A je to jako zpomalené, stojím tady v mých šatech, s červenou rtěnkou, a nemám na koho dělat dojem. .
A oni se smějí a ptají se na vše o tobě a jedna věc tady chybí.
A to byla ta chvíle, kdy mi to došlo.

Co říkáš, když slzy tečou dolu po tvé tváři před všemi tvými známými?
A co děláš, když ten, co pro tebe znamená nejvíc, je ten, který se neobjeví?

Měl by si tady být, a já bych byla tak šťastná.

A je to jako zpomalené, stojím tady v mých šatech, s červenou rtěnkou, a nemám na koho dělat dojem. , a všichni sedí okolo mě a zpívají: "Všechno nejlepší!" a jedna věc tady chybí.
A to byla ta chvíle, kdy mi to došlo.

Později mi voláš a řekl's: "Mrzí mě, že jsem to nestihl," a já řekla: "Mně to taky mrzí."

A to byla ta chvíle, kdy mi to došlo.