Folks, I'm goin' down to St. James Infirmary,
See my baby there;
She's stretched out on a long, white table,
She's so sweet, so cold, so fair.
Let her go, let her go, God bless her,
Wherever she may be,
She will search this wide world over,
But she'll never find another sweet man like me.
Now, when I die, bury me in my straight-leg britches,
Put on a box-back coat and a stetson hat,
Put a twenty-dollar gold piece on my watch chain,
So you can let all the boys know I died standing pat.
Folks, now that you have heard my story,
Say, boy, hand me another shot of that booze;
If anyone should ask you,
Tell 'em I've got those St. James Infirmary blues.
|
|
Přátelé, jdu do nemocnice St. Jamese,
Jdu za svou holkou;
Leží na dlouhém, bílém stole,
Je tak sladká, tak chladná, tak neposkvrněná.
Nech ji jít, nech ji jí, Bůh jí žehnej,
Kdekoli může být,
Prohledá celý svět naokolo,
Ale nikdy nenajde jiného jako já.
Tak, když umřu, pohřbi mě v rovných kalhotách,
Polož mě do krabice s kabátem a kovbojským kloboukem,
Dej dvacet dolarů na náramek mých hodinek,
Ať všichni chlapci ví, že jsem umřel švorc.
Přátelé, teď, když znáte můj příběh,
Pověz, chlapče, podej mi další sklenku chlastu
Kdyby se někdo ptal,
Pověz mi, že mám blues nemocnice St. Jamese
|