Distress has found a dwelling place in me
already pale as death but still I bleed
For promises have shown their fragility
spare me your affection and pity
The world no longer is a joyfull dream
but a crystal with darksome glean
About to fall
Soon be shattered
One shared for every emotion dead
I will rather learn to enjoy misery
than partake a life of hypocrisy
Here I sit by the sloly dying candlelight
so I will dink with the shadows by my side
I flew with wings of the dragonfly ;
came down as the rain foured out of the sky
And stormwinds howled over the land
snow covered the trees and ice the sand
No illusions remain
Silence conquers us all
solitude the only reality
Only dust moves, set in motion aeons ago
when there was still life in this world
|
|
Krize našla bydliště ve mě..
Již bledý jako smrt ale stále krvácím
pro sliby jenž ukázaly svou křehkost
ušetři mne svého zalíbení a soucitu...
Svět již není radostným snem
ale krystalem s temným třpytem
o pádu...
Zanedlouho rozdrceným
Jeden společný pro všechny emoce smrti
Já se raději naučím využívat neštěstí
Než nadechne život pokrytectvím
Zde sedím blízko pomalu umírajícího světla svíček
tak budu bezváznamný se stíny po mém boku.
Letěl jsem se křídly vážky ;
sestoupil dolů jako déšť padající z nebe
a burácející větry vlály po zemi
sníh pokrýval stromy a led písek
Iluze nezůstávají
mlčení nás dobývá všechny
Pouze samota je realita
Jen prach se pohybuje, dal se do něj strašně dávno
když byl ještě život v tomto světe....
|
| | |