Dobrý mrav(enci) - Tomáš Klus

Pro jednoho je i moc málo
Druhý má zase všeho dost
Na třetího se nedostalo
Čtvrtého trápí minulost

Pátý v patové situaci
Jako sám velký Achilles
Šestý má smysl pro legraci
Sedmému srdce sejme stres

Na nikom však není patrné
Že je povahy chatrné
A že má své bolesti
Člověku zjištěním zatrne
Až dozví se, že patrně
Se dostal na scestí

Křížová cesta s zrnkem rýže
Ve jménu královny matky
Zatížen s tíhou zemské tíže
Však myslí jen na hmotné statky

V mnohém si společně libují
Malí lidé, velcí mravenci
Poslušně vůdce následují
Kradou cukr v cizí kredenci

Neb komu zakrní mozeček
Dělá jako pitomeček
Co jiný přikáže
A za hrst korálků, morálku
Pokřiví o válku
Do níž byl zatažen

Kdo jednou přijme výzvu k boji
Je předem k smrti odsouzen
Jako mravenec v lese neobstojí
Tak člověk neovládne zem

A až se v našem zorném poli
Rozpohybují póly
Bude už pozdě na cokoli
Pozdě na cokoli

Syn křičí na matku
To není v pořádku
Mít u zadku své předky rodové
Vezměte rozum do hrsti
Konec nesmíte dopustit
Vy hlavy skopové